Historie sčítání lidu

Stručná historie sčítání lidu

JKHistorie
Sčítání lidu

Historicky první sčítání lidu u nás proběhlo před více jak 300 lety. Ve sčítání lidu jsme byli první v Evropě. Historie sčítání lidu je jistě velmi zajímavá.

Za první sčítání lidu u nás můžeme považovat soupis obyvatel podle víry a jednotlivé berní katastry. Církev vedla například soupisy duší či zpovědní seznamy. Skutečně prvním celozemským součtem obyvatelstva bylo tzv. Solní sčítání r. 1702 (Seznam konzumentů soli) – repartice (rozdělení, příděl) solní přirážky na kraje a panství. Zachovaly se nám bohužel jen výsledné součty sčítání, nikoliv údaje o jednotlivcích. V roce 1727 byl pořízen celozemský soupis židovských domů a jejich obyvatel, jehož součást tvoří i jedinečný soubor plánků našich měst a městeček s vyznačením židovských obydlí a ghett.

Roku 1754 dala provést císařovna Marie Terezie soupis obyvatelstva v zemích Koruny české, v Horních a Dolních Rakousích, ve Štýrsku, Korutanech, Kraňsku a Tyrolích. Byl první svého druhu v celé Evropě. Původně císařovna nařídila reskriptem (listem panovníka) ze dne 13. 10. 1753 všem farářům ve své říši, aby každoročně pořizovali seznamy farníků, čímž navázala na starší praxi zpovědních seznamů. Tentokráte ale členění zapsaného obyvatelstva bylo jiné: a) komunikanti, b) mládež, způsobilá náboženské výchovy, c) nedospělé děti. V roce 1754 byl vydán nový reskript, kterým obdobný úkol byl uložen patrimoniím (později společně s faráři). v březnu 1754 bylo nařízeno ještě sčítání domů. Z tohoto sčítání lidu byly v polovině minulého století objeveny sumarizační přehledy ve vídeňských archivech. Další soupis pokračoval až roku 1761. Od roku 1770 organizoval soupisy (konskripci) vojenský erár za spolupráce krajských úřadů. Zpočátku (do roku 1776) se sčítání lidu uskutečnilo fyzickým ověřením údajů jednotlivých osob. Sčítací důstojníci navštěvovali dům od domu a kontrolovali seznamy, poskytnuté vrchnostmi. Podle nařízení z roku 1770 se obyvatelstvu zakazovalo měnit příjmení a od téhož roku se začala obydlená místa označovat jako konskripční osady a jednotlivé domy byly očíslovány (Numero cons.) Od té doby se jednotlivá čísla domů uváděla v matrikách, pozemkových knihách atp. Pro badatele to dnes znamená lehčí orientaci. Později v roce 1805 a snad i v roce 1820 došlo (těžko napsat, zda ve většině obcí, nebo jen v jejich části) k přečíslování. Proto také dochází k nesrovnalostem při zápisech do matrik. Jednou je dům uváděn podle starého čísla, jindy podle nového. Navíc je třeba upozornit na velké množství chyb při zápisech křtů do matrik, zejména ve větších obcích a městech. V roce 1778 bylo nařízeno zavést pro každou konskripční osadu tzv. populační knihu, v níž byli uvedeni všichni obyvatelé podle domů a v nich podle rodin. U jednotlivých obyvatel byl uveden věk, pohlaví a rodinný stav, dále byli evidovány nepřítomné osoby a přítomné cizí osoby. Souhrny za osady, panství a kraje byly posléze dělány podle těchto knih až do roku 1831, kdy byla opět nařízena fyzická konskripce. Ta se pak prováděla každý třetí rok až do roku 1851.

Dne 23. 3. 1857 byl vyhlášen zákon o sčítání lidu, které se uskutečnilo ke dni 31. října toho roku. Jedná se o první moderní sčítání lidu v našich dějinách. Další sčítání lidu bylo provedeno až k 31.12.1869. Údaje, zjišťované při těchto posledních sčítáních ve svém součtu poskytují všeobecný přehled o obci a množství zajímavých informací o jednotlivci a rodinách. Uváděla se početnost rodin, odkud kdo pocházel, čím byl, jeho věk, jaký choval dobytek, obcovací řeč, gramotnost, vyznání, atd. Poté už u nás probíhalo řádné sčítání lidu převážně v desetiletých intervalech, s několika výjimkami (období okupace), vlastně až do naší doby (1869 / 1880 / 1890 / 1900 / 1910 / 1921 / 1930 / 1950 atd.).

Dotazníky, které při sčítání lidu vyplňovali obyvatelé nebo sčítací komisaři, jsou nazývány sčítací operáty a dochovaly se většinou v okresních archivech. Tyto fondy nejsou ve velké většině roztříděny a inventarizovány, takže dohledání konkrétní osoby může stát velké úsilí. Sčítací operáty jsou zachovány ze sčítání z let 1857 - 1930. Ne všechny se půjčují ke studiu z důvodu ochrany osobnosti.

Cidlina má dochované všechny sčítací operáty z let 1857 až 1921 a až na jednu výjimku jsou uloženy v SOkA Třebíč, pobočka Moravské Budějovice. Tou jednou výjimkou je sčítání z roku 1890 a tyto sčítací operáty jsou uloženy v SOkA Znojmo. Sčítací operáty z roku 1930 se nepůjčují a do budoucna se o tom ani neuvažuje.
Na těchto stránkách bude postupně docházet k převedení dat ze sčítacích operátů do databáze. Již teď si registrovaní uživatelé s potřebným oprávněním mohou prohlédnout data ze sčítání z roku 1921 a 1910 a postupně se začínají plnit data z roku 1900.

(Použito statě Josefa Pekaře - Prvé sčítání obyvatelstva v Čechách, z r. 1914)

Odkaz: Data ze sčítacích operátů obce Cidlina

  • 296